Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oblíbené citáty a úryvky knížek :

 
Jiří Orten :Miluje mne. Já ji ne. Jen jsem si s ní noci krátil.
 
Stendhal:Pravá láska činí myšlenku na smrt častou
 
Jakub Deml:Přesídlil jsem jinam, neb s svými názory jsem byl jinde a člověk touží začíti vždy dokonale,tj. na takovém místě, kde by nebyly stopy jeho chyb, kde by, jsouce neznámy, nebudily obav jeho vlastní jizvy
 
W.Budzínsky: Buď sám sebou!Stejně to dlouho neutajíš
 
Jaromír Pelc, Požár na obloze, str.82-83
Švýcarská
Kry sněhu sahají až k oknům
Ten sníh nás brzy celé zavalí.
Z modři padají hvězdy. Studí.
Beztíží vzhůru k lampě sněží
Na nitích zavěšené mokré peří
Ve spánku se jí řasa chvěla.tiskne tvář do polštáře,
Ta běl jí brzy celou zabalí.
Přál jsem si, aby vydržela,
Jen aby ještě vydržela.
Led drtí oblohu
A závěj kluzce zkameněla.
Ráno je dlouho tma,
Tak neodcházej, vrať se
Neslyším
Nechci
Nemohu
 
Jakub Deml, Tanec smrti, str.75
Cizinec se odmlčel, zahleděv se v neurčito, jako by do veliké dálky. Najednou se však pousmál:“Víte, co se mi na Vás líbí? Že máte na lampě klobouk a že jste si ode mne sedl v pravé vzdálenosti; málo kdo dnes vím, kam se má posadit…..“
 
R.Stolař:“Usmívejte se!-uvědomte si, jak krátce žijeme……,a jak dlouho budeme mrtví.“
 

Ztráty pana Ikara III.Ludvík Kundera /ztráty a nálezy/

Na černou tabuli
Jste napsal
Ztráta výšky=pád
Ó pane
Jak touto poučkou slunko pralo
Jak skvěle skřehotala žluna
A potom luna
 
Friedrich Durrenmatt:
Čím promyšleněji lidé jednají,
Tím účinněji je může postihnout náhoda
 
F.Guizoi:
Svět patří optimistům,
Pesimisté jsou jen diváky
 
Mardem:
Kdo je přítel? První člověk, který přijde, když celý svět odešel
 
Seneca:
Na světě nám nic nepatří. Jen čas
 
Delaroiy:
Musíme být velmi smělí
Abychom se odvážili být sami sebou
 
Cato:
Velmi silný je ten,
Kdo dovede mlčet, když je v právu
 
Ovidius:
Je dobré učit se i od nepřátel
 
Ve tmě
František Halas
Do tmy zahleděn
Světa nevnímaje
Duch můj okouzlen
Čerň polykaje
Chví bázní se při šepotu
To tráva trávě odpovídá
A kdos vida mou slepotu
Zlá slova tiše napovídá
Již rozumím a krev se opakuje
Smysli třeslicí se chví
Do výhně těla věčnost duje
Sám sobě jdu si za rakví
 
S.J.Lec:
Člověk si nemůže vybírat
Musí zůstat člověkem
 
Cicero:
Nemůžeme milovat, koho se bojíme
Ani toho, co se bojí nás
 
Joubert:
Mladí lidé potřebují spíše vzory, než kritiku
 
Jan Cimický:
Jestliže mě miluješ
Tě miluju
Jestliže mě nechceš
Nezměním se
Pak-li zatratit chceš
Nedivím se
 
Jáchym Topol:
Úryvky z knihy Anděl:
„Někdo si z nezvyklou objednávkou neuměl poradit“
 
Vítejte v pekle, tady ženy mají přednost
Jako vždy jako obvykle
Jako nahoře
Jako v občanské společnosti
Mezi démony
 
Jaký to sou látky?
A uděláš to ?
Ne!
Tak s tim dej pokoj.
To má svůj čas. Di za
Ljubou. Potřebuješ ji. Potřebuje Tě.
 
Jan Skácel
Básně
A ty jsi čekala jak ptáci na dešti
S utichlým srdcem pod promoklým křídlem
A ty jsi čekala až umlkne ten déšť
Té noci zvíře zvané promyka
Zabilo na zahradě hada
Haluze zčernaly
A všechny hnízda byla beze střech
 
Hle nepatrné drápky netopýrů
Zaťaté do zimního spánku
 
Jan Rejžek
Uprchnout! Odkud? Proč a kam ?
 
9.září 1939
J.Orten
Modrá kniha
Jednou nohou v hrobě
….chtěl bych být daleko a sám. Chtěl bych se schovat. Chtěl bych neplakat. Chtěl bych zapomenout na všechny chvíle, kdy mi lidé, které jsem měl rád brali život. Kdyby o mne někdo zavadil, upadnu.
 
J.Orten
výpisky z druhého kalendáříku
V parku
…..propotácím noc, nedotknu se nikoho, ale mne se dotkne přesný pocit zimy, pak dostanu krásný dopis, vše se promění, jak to bývá v tomto životě.
 
V.Coe:
Nic nestárne rychleji než včerejší pokusy o originalitu.
 
J.Wassermann, Kašpar Hauser:
V noci sedí tma na lampě a řve.
 
Načeva:
To on Tě nechá polykat samotu
To on tě nechá bát se tu slunce
Na skle bolí do očí
 
René Crevel:
Největší dar, který žena nebo dívka je s to mužovi dáti, je polibek anděla, jenž si z milosrdenství vymýšlí posunky prostitutky.
 
J.Wassermann:
Ovšem, nasloucháte-li šumu mušle, zdá senám, že v sobě chová moře, ale ona jen předstírá jeho varhanově věčný zpěv a hučí proto, že je dutá.
 
Vratislav Blažek
Starci na chmelu
Filip:
Život je bílý
Chrám
A já v něm hraju
Na varhany
Klávesami tam vytesám
Jméno
Dívky
Hany
 
Karel Čapek
Listy Anielce, str.34
A budu se bát, abych potkal zklamanou pohádku ze svého šestnáctého roku.
 
  
 
 

A taky něco mého a posbíraného pro změnu :

I rány osudu padají často vedle. Na nás.

**
Jen světlem oděná
Když noc se v ráno mění
Jsem tichá ozvěna
Jsem zrcadlení
**
Vím v čem je chyba,
Když to řeknu
Dostanu ji za úkol
Odstranit
**
Pamatuj: ulicí „potom“ dojdeš do domu „nikdy“
**
Nejvíce nebezpečí čeká na člověka
Mezi lidmi
**
Člověk nehledá nikoho za kamny, když tam nebyl sám schovaný
**
Myšlení není nakažlivé…..
**
 
 
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář